Co se děje s tělem, když začneme hladovět a držet dietu

 

Co se děje s tělem, když začneme hladovět a držet dietu

 

By: Brian Marks

Rozhodli jste se konečně zhubnout a držet dietu. Cvičení vás nebaví, nechce se vám trápit se pohybem. Co je nejsnadnější, nejschůdnější cesta? No přece nejíst!  A tak jste se rozhodli hladovět. Asi si říkáte, „nebudu jíst – to přece musí fungovat, kila poletí dolů sama“.

Jaká je realita

Tak v první řadě se vám hodně zpomalí metabolismus. Co je to metabolismus? Ten hraje při hubnutí hlavní roli. Metabolismus je souhrn veškerých dějů, které probíhají v našem těle. Jsou to procesy, které slouží k tvorbě využitelné energie a látek potřebných pro činnost organismu.  K tomuto tématu se ještě vrátím speciálně v některém z příštích článků.

Ztráta kil

Co se vlastně dál stane při hladovění? Uvnitř těla se začnou dít přímo katastrofální procesy, které v konečné fázi hladovění můžou být pro naše zdraví nebezpečné.

Hormon štítné žlázy

Hladověním (velkým omezením stravy) dojde ke značnému poklesu přijatých kalorií. Tím se tělo uvádí do stavu zvýšené pohotovosti a odstartují se dramatické změny. Do pohybu se dávají hormony. V procesu hubnutí je jedním z nejdůležitějších hormon štítné žlázy. Mezi jeho hlavní funkci patří přeměna jídla na teplo a energii. Při nedostatku jídla (kalorií) tělo zpomalí metabolismus, aby mohlo efektivněji využít energii u toho mála, co sníte. A ke zpomalení metabolismu dojde právě snížením produkce hormonů ze štítné žlázy. A teď to hlavní – tyto hormony jsou zodpovědné za kontrolu tuků, sacharidů, bílkovin a celkového metabolismu. Takže se automaticky snižuje i metabolizace jídla. Jakmile se sníží produkce hormonů ze štítné žlázy, nemůžete boj s tělesnými tuky vyhrát. To je prostě realita – a nic na tom nezměníte. Stále si říkáte, že je to blbost? Že přece všichni hladověním zhubli (např. modelky, herečky)? Tak budeme pokračovat v osvětě – tady jde o zdraví a je prospěšné to pochopit jako celek. Jelikož došlo ke změněnému chování hormonu štítné žlázy, nastává bohužel řetězová reakce dalších hormonů (a to nevěstí nic dobrého, když se rozhází hormony). Tím dalším je růstový hormon – stimuluje buněčnou reprodukci, neboli má za úkol vytvářet a budovat co nejvíce svalů. Má ještě jednu funkci – likvidovat tuky. Tento hormon dokáže „ukecat“  tukové buňky, aby uvolnily nějakou energii.  Odříznutím těla od kalorického příjmu růstovému hormonu znemožníme zbavovat se tuků a budovat svaly.

Hormon testosteron

Dominový efekt způsobený snížením příjmu potravin pokračuje – dalším hormonem v řadě jetestosteron. Je to anabolický hormon, takže má za úkol obnovu a zajištění růstu svalů. A v čem nám pomáhají svaly? No přece v odbourávání tuků! Méně svalů – méně likvidace (spalování) tuků.  Snížíme produkci testosteronu a tělo nemá dostatek hormonů k tomu, aby budovalo svaly. Zde bych se chvíli pozastavil nad důležitou věcí. Testosteron – to je doména mužů. Čím více testosteronu = více svalů. Všichni to známe. Ženy zde hned namítnou, že ony přece mají zanedbatelné množství testosteronu a navíc nechtějí mít svaly. A jsme u toho zásadního omylu žen – vám milé dámy nikdy nenarostou velké svaly (více v článku Ženy a činky), takže vaše obavy jsou zbytečné a naopak nějaké množství svalové hmoty potřebujete nabrat. Proč? Protože svaly vám pomáhají pálit tuky a jsou zásadní při boji s tuky. Takže to zásadní – omezením stravy se připravujete o svaly, připravujete se o možnost likvidace tuků!

Hormon leptin a ghrelin

Další změnou, která se děje, se týká tělesné energie. Jakmile držíte dietu, omezíte příjem potravy, tělo začne hlásit, že má hlad. Toto má na svědomí hormon leptin. Leptin je bílkovina tvořená tukovými buňkami, řízená vlivným genem, kterému se říká gen obezity. Leptin pracuje s ostatními hormony – štítnou žlázou, kortizolem a inzulinem, aby tělu vyhodnotil, jak moc má hlad a jak rychle bude spalovat  jídlo. Když leptin funguje správně – pomáhá tělu sahat do dlouhodobých tukových zásob a zmenšovat je. Ale omezením potravy nebo dokonce hladověním dochází ke změně  i u tohoto hormonu. Postupně si totiž na něj vytváříme rezistenci neustálým potlačováním pocitu hladu. No a problém nastává hned poté, co začneme zase normálně jíst. Jakmile přestaneme držet dietu, začneme se postupně přejídat. Proč?  Sníme toho více, protože leptin nám sice bude hlásit, že už máme dost, ale vypěstovaná rezistence na tyto signály nám zabrání odložit příbor a odsunout talíř – a sníme všechno. Sníme více než bychom potřebovali. Podobnou funkci má ještě další hormon – ghrelin. Oba tyto hormony jsou nazývány jako „hormony hladu“. Máme–li hlad, hladina ghrelinu v žaludku stoupne a hlásí mozku, že máme hlad. Najíme se a naopak klesne.  Dlouhodobé sníženi kalorického příjmu, ve snaze zhubnout vede pouze ke zvýšení hladiny ghrelinu. Výzkumy prokázaly, že i po 12 měsících, kdy máte snížený kalorický příjem je hladina ghrelinu v těle stále výrazně zvýšená. Jinými slovy, naše tělo se nepřizpůsobí nižšímu příjmu a stále vysílá mozku signály, že má hlad. Ve snaze zhubnout se nepřetržitě zbytečně mučíme hlady.

Hormon kortizol

Když držíme dietu, jsme z toho většinou celkem vystresovaní. To vede ke zvýšení hladiny kortizolu a ten zpomalí metabolismus ještě víc. Vyšší hladina hormonu kortizolu zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích jako je stres, infekční choroby, vysoká tělesná námaha a dlouhodobé hladovění. Typickými příznaky dlouhodobé zvýšené hladiny kortizolu je obezita a ztráta svalové hmoty. Vysoká hladina kortizolu rychleji zužuje cévy a zvyšuje krevní tlak. To jsou jen základní negativní procesy, které se dějí v důsledku omezení potravy nebo dokonce hladovění.

Shrnutí

Hubnutí

Chcete se už konečně zbavit tuků, shodit přebytečná kila, vypadat pěkně. Proto se rozhodnete držet dietu. Myslíte si, že hubnete, že to funguje (a to i bez pohybu = hurá!!). Přitom se vaše tělo dostává do nepřirozeného stavu, je v panice. Nastává řetězový sled událostí, které úplně mění funkci a správný chod vašeho těla. Hormony zodpovědné za tvorbu a budování svalové hmoty jsou naprosto utlumeny – svaly nerostou, naopak se ztrácejí. Tělo začíná „požírat“ svaly. Naopak hormony, které jsou zodpovědné za ukládání tuků v těle, příp. za nadváhu, se nabuzují na své maximum. Ženy se rády váží – jejich měřítkem úspěchu v hubnutí je váha. Problém je, že při dietě váha ukáže jen to, že jste ztratily svalovou hmotu, NE tuky. Zbavujete se tedy toho nejlepšího pomocníka v odbourávání tuků! Díky výše popsané změněné činnosti hormonů vám naopak nějaký ten tuk v těle může přibýt. Jíte málo, díky vypěstované rezistenci na leptin nemáte už ani pocit hladu, ale vaše tělo to cítí jinak! Co se pak děje? Tělo je v panice, myslí si, že jsou „těžké časy“ a začne maximálně ukládat energii z toho mála, co mu poskytnete, a kam jinam, než do tuků! Pokud jste dočetli až sem a vše si správně pospojovali – musí vám být jasné, že dietou a omezením potravy na minimum jste pro sebe a pro své tělo udělali to nejhorší, co jste mohli udělat. Ale není potřeba zoufat. Cesta zpět k normálu je celkem snadná. No vlastně, jak se to vezme – je potřeba jíst pravidelně, příjem a výdej energie musí být vyvážený, resp. mírně ve prospěch výdeje energie. Co z toho vyplývá? Že se musíme hýbat, chce to pohyb, správně jíst – a pak to jde téměř samo! Cvičíte – rostou svaly, po cvičení máte díky „hormonu štěstí“ endorfinu lepší náladu, jste víc v pohodě. Správným stravováním pracují hormony tak, jak mají a vše do sebe začíná zapadat. Jíte, hýbete se, svaly rostou (u žen minimálně, nebojte se) a pomáhají v likvidaci tuků. Vaše postava se mění k lepšímu jednak cvičením, ale i správnou stravou. Vaše tělo se zpevňuje díky cvičení a správné stravě – a vypadá rozhodně lépe než dříve při držení nesmyslné „diety“.

Zdroj: Jillian Michaels – Ovládněte svůj metabolismus